Všechny exkurze jsou aktuálně již obsazeny.
Pro účastníky, kteří jsou již registrováni na kongres a měli o exkurze zájem v době, kdy byla kapacita naplněna, jsme nyní zajistili další možnosti. V případě zájmu nás prosím kontaktujte na email [email protected].
Pro účastníky konference je ve středu dopoledne 27. května 2026 připraveno 7 odborných exkurzí na podzemní stavby v Praze a okolí.
- Exkurze A – Trasa D pražského metra — realizace úseku Pankrác—Olbrachtova
Maximální počet účastníků exkurze A je 120 osob. — OBSAZENO - Exkurze B – Hlavní dopravní řídicí ústředna Hlavního města Prahy
Maximální počet účastníků exkurze B je 40 osob. — OBSAZENO - Exkurze C – Rudolfova štola + stará čistírna odpadních vod
Maximální počet účastníků exkurze C je 20 osob. — OBSAZENO - Exkurze D – Realizace tunelů na D11 a na obchvatu Náchoda
Maximální počet účastníků exkurze D je 20 osob. — OBSAZENO - Exkurze E – Ražba průzkumné štoly tunelu Kamenná Vrata na D3 + historický důl Pepř
Maximální počet účastníků exkurze E je 20 osob. — OBSAZENO - Exkurze F – Výstavba kolektoru HG na letišti Václava Havla v Praze
Maximální počet účastníků exkurze F je 20 osob. — OBSAZENO - Exkurze G – Úložiště radioaktivních odpadů Richard
Maximální počet účastníků exkurze G je 16 osob. — OBSAZENO
Příhlášky na exkurze
Zájemci o exkurzi musí vybranou exkurzi vyznačit při vyplňování on-line registračního formuláře.
Kapacita míst je omezena, v případě zájmu se zaregistrujte co nejdříve.
Exkurze A – Trasa D pražského metra — realizace úseku Pankrác—Olbrachtova
Výstavba pražské linky metra D v Praze začala výstavbou úseku I.D1a v úseku Pankrác – Olbrachtova s traťovým propojením na existující linku metra C a přestupem na stávající stanici Pankrác C. V roce 2026 bude probíhat dokončování ražeb stanice Pankrác D, dále pak betonáže sekundárních ostění a realizace vnitřních konstrukcí.
Stanice Pankrác D je navržena jako jednolodní ražená stanice s trojicí eskalátorových tunelů. Součástí stanice jsou dvě šachty z převrtávaných pilot, přístupová a vzduchotechnická štola, strojovna vzduchotechniky, demontážní komora a tunel obratových kolejí.
Součástí mezistaničního úseku jsou šachty, strojovna vzduchotechniky, dvoukolejný traťový tunel, jednokolejné traťové tunely, odstavný tunel, spojka C-D propojující existující linku C s tímto nově budovaným úsekem trasy linky D a rozplety tunelů.
Stanice Olbrachtova je navržena jako dvoulodní ražená stanice v oblouku s dvojicí eskalátorových tunelů. Součástí stanice je také hloubená šachta, propojky a technologický tunel.
Účastnici exkurze budou mít možnost si prohlédnout většinu podzemních částí daného úseku.
Exkurze B – Hlavní dopravní řídicí ústředna Hlavního města Prahy
HDŘÚ Praha je příslušným řídícím centrem dopravy v silničních tunelech v centrální oblasti Prahy a je nejvyšší úrovní telematického dopravního systému provozovaného v hlavním městě Praze. HDŘÚ je nyní umístěna v objektu Centrálního dispečinku MHD na Praze 2. Její obsluhu zajišťují příslušníci Policie ČR. Na tomto specializovaném pracovišti se dále sbírají a zpracovávají dopravní informace o provozu na vymezeném úseku nebo oblasti sítě pozemních komunikací, dopravní data z telematických aplikací v jednotlivých senzorických profilech, technologické informace o provozním stavu některých technologií nebo výstrahy a varování o kritických situacích.
Exkurze bude zaměřena na prohlídku dispečinku a na informace týkající se sledování a řízení dopravy v tunelech v centrální oblasti Prahy.
Exkurze C – Rudolfova štola + stará čistírna odpadních vod
Rudolfova štola je 1102 m dlouhé historické podzemní dílo. Má vejčitý profil, její výška je od 2 do 4 metrů, šířka od 80 do 150 cm. Průměrná teplota uvnitř štoly je cca 11 stupňů. Trasa štoly vede cca 45 metrů pod terénem.
Štola, která od počátku slouží pro napájení rybníků v Královské oboře vodou z Vltavy, byla vybudována v letech 1584–1593 na pokyn císaře Rudolfa II. Stavbou štoly byl pověřen vrchní hormistr Lazar Ercker ze Šrekenfelzu a nápomocen mu byl vrchní důlní měřič Jiří Oeder z Ústí.
Dokončovací práce na štole řídil Erckerův nástupce Van der Vam Kojas. Celé dílo přišlo na 66299 kop grošů. Chodby byly původně v místech, kde nebyla dostatečně pevná skála, podepřeny pouze výdřevou. V letech 1636-1639 byla štola u portálů vyzdívána, později i ve větším rozsahu. V roce 1711 byl po celé její délce vybudován dřevěný chodník. Za doby existence štoly se stěny uvnitř mnohokrát zřítily, a chodba se proto musela pročišťovat. V padesátých letech 20. století bylo dno štoly vydlážděno žlabovkami.
Stará čistírna odpadních vod v Praze – Bubenči je významným dokumentem historie architektury, techniky a vodohospodářství. Byla postavena v letech 1901–1906 jako poslední článek systematické stokové sítě v Praze.
K čištění většiny odpadních vod města Prahy sloužila až do roku 1967, kdy byla nedaleko na Císařském ostrově uvedena do provozu Ústřední čistírna odpadních vod. Projekt kanalizace i návrh technických parametrů čistírny vypracoval stavební inženýr britského původu Sir William Heerlein Lindley.
Exkurze D – Realizace tunelů na D11 a na obchvatu Náchoda
Tunely na D 11
V září roku 2025 byla zahájena výstavba půl kilometru dlouhého dálničního tunelu Opevnění. Společně s později budovaným tunelem Poříčí půjde o jednu z nejnáročnějších staveb na hraničním úseku dálnice D11 mezi Českou republikou a Polskem. Mimo tyto dvě podzemní stavby je tento 21,175 km dlouhý úsek dálnice D11 specifický zejména 28 mostními objekty vč. několika mimořádně složitých a dlouhých mostních estakád.
Tunel Poříčí tvoří dvě trouby pro jednosměrný provoz: levá je dlouhá 540 m, pravá 576 m. Trouby jsou vzájemně propojeny dvěma raženými tunelovými propojkami. Tunel Opevnění má obě trouby se shodnou délkou 492 m, uprostřed je projektována jedna ražená propojka. Oba tunely jsou navrženy v šířkové kategorii T 8,0 ve směrovém i výškovém oblouku. Výška průjezdného průřezu je 4,8 m. Tunel Poříčí je navržen v bezpečnostní kategorii TC a tunel Opevnění TB. Návrhová rychlost je uvažována 100 km/h. Vzdálenost mezi oběma tunely je přibližně 4,5 km.
Tunel Poříčí získal své jméno podle Poříčského hřbetu, kterým prochází a tunel Opevnění podle dlouhého pásma bývalých vojenských pěchotních srubů, jež se nachází v jeho bezprostřední blízkosti.
Vzhledem k poměrně příznivé výšce nadloží a kvalitě horninového masivu je pro ražbu tunelů navržena NRTM s horizontálním členěním čelby v technologických třídách výrubu (TTV) 3, 4 a 5a. Plocha výrubu dosahuje 90 m2. Sekundární ostění je navrženo jako dvouplášťové se založením na pasech a s mezilehlou foliovou izolací deštníkového typu. V nejpříznivějších geotechnických podmínkách je navrženo nevyztužené sekundární ostění tloušťky 300 mm ve vrcholu klenby ostění. Hloubené tunely u portálů jsou prováděny v otevřené svahované stavební jámě zajištěné hřebíkováním. Po dokončení budou z větší části zasypány.
Tunely na obchvatu Náchoda
Na 6,5 km trase stavby I/33 Náchod – obchvat, jehož cílem je odlehčení tranzitní dopravní zátěže převážně v centru města Náchod, se nachází 14 mostů a 2 silniční tunely. Prvním tunelem na trase směrem od Vysokova je prefabrikovaný hloubený tunel Kramolna a přibližně na 3,8 km se nachází portál raženého tunelu Dolní Radechová. Tunely jsou pojmenované podle obcí, poblíž kterých se nachází.
Tunel Kramolna je jednotubusový tunel kat. T-9,5 s obousměrným provozem, délky 100 m. Hlavním důvodem navržení tunelu Kramolna v trase silnice I/33 je potřeba průchodu geomorfologicky výrazným krátkým hřbetem nebo spíše sedlem jižně od obce Kramolna. Nejvyšší místo terénu má výšku cca 448 m n.m. a trasa v tomto místě má úroveň nivelety 435 m n. m. Jihozápadní portál (km 1,840) je umístěn ve svahu pod sedlem v prostoru zahrádkářské kolonie a trasa se k němu dostává zářezem až odřezem ve zvlněném úbočí. Zahájení hloubení stavební jámy je plánováno na přelom roku 2025/2026.
Tunel Dolní Radechová je rovněž jednotubusový tunel kat. T-9,5 s obousměrným provozem, situovaný v jihozápadní části obce Dolní Radechová. Celková délka tunelu činí 363 metrů, přičemž je rozdělen na tři hloubené úseky se stavební jámou ve střední části tunelu a dva ražené úseky. První úsek ražeb dosahuje délky 164,30 m a druhý 133,0 m. Ve střední části hloubeného tunelu je navržena úniková štola vedená v kolmém směru na tunel s portálem umístěným u hřbitova Dolní Radechová. V trase raženého tunelu se vyskytují permské horniny – arkózové pískovce, slepence a brekcie – s proměnlivým stupněm zvětrání a tektonického porušení. V místech portálů a středové části tunelu zasahují do profilu kvartérní a eluviální zeminy, což ovlivňuje návrh zajištění stability výrubu, a proto je u technologické třídy TT4P uvažováno s možností uzavírání profilu proti klenbou. Ražený tunel je realizován metodou NRTM, rozdělen do technologických tříd TT2 až TT4, resp. TT4P na 4 portálech. Vystrojení tunelu je navrženo ze stříkaného betonu SB30 (C25/30 – X0) tl. 200 až 250 mm dle TT, tříprvkových příhradových rámů s dvěma vrstvami výztužných KARI sítí 8x150x150 mm. Plocha výrubu v třídě TT4 bez protiklenby je 102,3 m2. Ražba tunelu byla zahájena 16. 10. 2025.
Exkurze E – Ražba průzkumné štoly tunelu Kamenná Vrata na D3 + historický důl Pepř
Cílem průzkumné štoly je upřesnění geotechnických podmínek před výstavbou tunelu Kamenná Vrata na dálnici D3. Ražba průzkumné štoly probíhá úpadně ze stavební jámy v tvrdých horninách pomocí trhacích prací. Pro výstavbu je používána Nová rakouská tunelovací metoda. Celková délka štoly bude cca 1,6 km, štola je v počvě široká cca 3,0 m a vysoká cca 3,7 m, součástí štoly jsou výhybny.
Dále exkurze zahrnuje návštěvu nedalekého hornického skanzenu v prostorách zlatorudného dolu Pepř. Trasa v dole Pepř má délku 4 km a zahrnuje jízdu důlním vlakem. Těžba zlata v regionu Jílovska má velmi dlouhou tradici, přibližně od 13. století lze hovořit o těžbě hlubinné. V polovině 20. století byla hlavní těžba, včetně následné úpravy těžené zlaté rudy, soustředěna na důl Pepř, který představoval centrum revíru. Exkurze zahrnuje historickou štolu Václav, kde si lze vychutnat autentický zážitek z dobývání zlata. V žíle Šlojíř je možné vidět mohutné vydobyté prostory v místech, kde bývala bohatá zlatá ruda, ale i nevydobyté pilíře se zlatým zrudněním. V podzemí uvidíte funkční hornické stroje i rudní žílu se zlatem. Podrobnější info je na www.jilovskezlatedoly.cz .
Exkurze F – Výstavba kolektoru HG na letišti Václava Havla v Praze
Od konce roku 2024 probíhá výstavba kabelového kolektoru v oblasti mezinárodního letiště v Praze. Samotný projekt řeší efektivní a optimální uložení kabelové a potrubní infrastruktury. Šachty včetně technické komory byly navrženy jako hloubené se záporovým pažením a víceúrovňovým kotvením pomocí lanových kotev skrze skryté převázky. Definitivní ostění šachet je z monolitického betonu vyztuženého vázanou výztuží.
Nově budovaná část kolektoru přesahuje 600 m a je rozdělena na dvě části obdobné délky. Ražená část dosahuje délky 299 m a zbytek délky kolektoru je budován ve stavební jámě jako hloubená konstrukce. Pro ražbu byla použita Nová rakouská tunelovací metoda (NRTM). Ražba byla členěna horizontálně na kalotu a opěří se spodní klenbou. Ražený profil tunelu o ploše 29 m2 má rozměry 5,9 x 5,8 m. Definitivní konstrukce kolektoru je navržena z vodostavebního betonu a byla prováděna pomocí pojízdného bednění v blocích po 10 m. Ražená část kolektoru má velmi nízké nadloží 4 – 6 m, ražba byla realizována pod silniční komunikací a pod plynovody.
Geologickou stavbu lokality tvoří jílovité zeminy kvartérního pokryvu (spraše), které s postupující hloubkou přecházejí do rozložených až navětralých křídový slínovců (opuka). V ražené části byly zastiženy mírně zvětralé (místy navětralé) až rozložené slínovce s příznivou dočasnou stabilitou. Významná část kaloty byla ražena v kvartérních pokryvech (tj. ve spraších).
Prorážka ražené části kolektoru se uskutečnila v listopadu 2025. Ke konci února 2026 byla dokončena betonáž sekundárního ostění tunelu a nyní probíhají práce na montáži technologií (vnitřní vybavení kolektoru). Kolektor HG by měl být uveden do provozu na konci léta 2026.
Exkurze G – Úložiště radioaktivních odpadů Richard
Odjezd z Clarion Congress hotelu v 8:00, samotná exkurze bude trvat cca 2 hodiny, návrat do Clarion Congress hotelu okolo 13:00. V případě využití vlastní dopravy, sraz na místě zde.
Rozsáhlé podzemí dolů Richard I, II a III táhnoucí se v kopcích nad severočeským městem Litoměřice má bohatou historii, a ne vždy šlo jen o těžbu nerostů. Již od první poloviny 19. století se pod vrchem kopce Bídnice těžil vápenec. Vápencová vrstva v této lokalitě se nachází cca 70 až 80 metrů pod povrchem a má mocnost asi pět metrů. Takto vytvořené prostředí je pro důlní těžbu tohoto nerostu optimální. Proto zde vznikly hned tři samostatné vápencové doly.
V letech 1943−1944 si nacisté kvůli utajení vybrali toto místo pro podzemní tovární výrobu firmy Auto Union A. G. Chemnitz (výroba komponentů a součástek k motorům Maybach − typ HL 230) a koncernu Osram. Stavba výrobních prostor v podzemí dostala krycí jméno Richard.
Od roku 1964 se zde ukládají tzv. institucionální odpady. Tyto odpady vznikají ve zdravotnictví, průmyslu, zemědělství či výzkumu. Jde například o vyřazené radioaktivní zářiče jako požární hlásiče či hladinoměry, dále také kontaminovaná suť, plasty a papír. Úložiště Richard prošlo v minulých letech rekonstrukcí. Jejím cílem bylo zajistit dostatečné ukládací kapacity do budoucna, přičemž dosud nepoužívané prostory úložiště byly upraveny do podoby ukládacích komor a přístupových chodeb. Kapacita ukládacích komor je nyní 12 500 m3. Volné místo je dostačující pro dalších 10 let provozu úložiště.