Technické exkurze

Pro účastníky konference je ve středu dopoledne 31. května 2023 připraveno 5 odborných exkurzí na podzemní stavby v Pra­ze a okolí.

  • Exkurze A – Trasa D pražského metra – ražby přístupových tunelů směr stanice Pankrác D
    Maximální počet účastníků exkurze A je 20 osob.
  • Exkurze B – Trasa D pražského metra – úsek Pankrác – Olbrachtova
    Maximální počet účastníků exkurze B je 20 osob.
  • Exkurze C – Hlavní dopravní řídící ústředna Hlavního města Prahy
    Maximální počet účastníků exkurze C je 20 osob.
  • Exkurze D – Úložiště radioaktivních odpadů Richard
    Maximální počet účastníků exkurze D je 16 osob.
  • Exkurze E – Rudolfova štola + stará čistírna odpadních vod
    Maximální počet účastníků exkurze E je 20 osob.

Příhlášky na exkurze

Zájemci o exkurzi musí vybranou exkurzi vyznačit při vyplňování on-line registračního formuláře (registrační formulář na exkurze bude k dispozici od 20. ledna 2023).
 

Exkurze A – Trasa D pražského metra – ražby přístupových tunelů směr stanice Pankrác D

Výstavba pražské linky metra D v Praze začala výstavbou úseku I.D1a v úseku Pankrác – Olbrachtova s traťovým propojením na existující linku metra C a přestupem na stávající stanici Pankrác C. Celá ražená část se nachází pod existující nadzemní zástavbou, a tak ražby vyžadují doplňující opatření v podobě chemických těsnících injektáží, kompenzačních injektáží a dalších podpůrných prvků, které s takto komplikovanou stavbou souvisí.

Stanice Pankrác D je navržena jako jednolodní ražená stanice s příčným profilem cca 350 m2 s trojicí eskalátorových tunelů. Ražby stanice Pankrác probíhají ze staveniště PAD1b, které je situováno ve sjezdu z ulice 5. května do ulice Na Strži na Praze 4. V rámci inženýrsko-geologického průzkumu byla v této lokalitě zřízena hloubená šachta o světlém průměru 19,2 m a hloubce 27,5 m. V průběhu realizace metra I.D byla následně vyražena přístupová a vzduchotechnická štola délky 200 m, která se ve svém závěru dělí na 2 větve, větev A směrem do strojovny vzduchotechniky a větev B směrem do budoucí demontážní komory, kde jsou v tuto chvíli ražby přerušeny. Na vyraženou větev A navazuje samotná strojovna vzduchotechniky délky 50 m. Za strojovnou vzduchotechniky se dále nachází vyražená technologická propojka délky 46 m, která je zaústěna do obratových kolejí za stanicí Pankrác D, kde právě probíhají ražby-nejprve směrem ke stanici Pankrác D v plánované délce cca 70 m a následně zpětně směrem k demontážní komoře u větve „B“ přístupové a vzduchotechnické štoly v plánované délce cca 120 m.

Exkurze B – Trasa D pražského metra – úsek Pankrác – Olbrachtova + spojka C-D

Výstavba nové linky D v Praze začala úsekem „Pankrác – Olbrachtova“ s traťovým propojením na existující linku metra C a stanici Pankrác C. Přístup do podzemí je umožněn prostřednictvím šachty z převrtávaných pilot hloubky 36 m a průměru 25 m. Z této šachty je ražen dvoukolejný traťový tunel směrem ke stanici Pankrác o délce 218 m, na který navazuje přístupový tunel a tzv. patní štola budoucí stanice Pankrác D (nejnižší dílčí výrub budoucí jednolodní stanice). Na opačnou stranu, ve směru ke stanici Olbrachtova, je ražen dvoukolejný tunel o délce cca 200 m a následně se trasa větví do levého a pravého jednokolejného tunelu, délek cca 270 m. V místě přechodu z dvoukolejného raženého tunelu na pravý jednokolejný tunel je situována podzemní ražená kaverna pro budoucí rozplet – odbočku do tzv. C-D spojky délky cca 470 m, propojující existující linku C s tímto nově budovaným úsekem trasy linky D. Celá ražená část se nachází pod existující nadzemní zástavbou, a tak ražby vyžadují realizaci doplňujících opatření v podobě chemických těsnících injektáží, kompenzačních injektáží a dalších podpůrných prvků.

Exkurze C – Hlavní dopravní řídící ústředna Hlavního města Prahy

HDŘÚ Praha je příslušným řídícím centrem dopravy v silničních tunelech v centrální oblasti Prahy a je nejvyšší úrovní telematického dopravního systému provozovaného v hlavním městě Praze. HDŘÚ je nyní umístěna v objektu Centrálního dispečinku MHD na Praze 2. Její obsluhu zajišťují příslušníci Policie ČR. Na tomto specializovaném pracovišti se dále sbírají a zpracovávají dopravní informace o provozu na vymezeném úseku nebo oblasti sítě pozemních komunikací, dopravní data z telematických aplikací v jednotlivých senzorických profilech, technologické informace o provozním stavu některých technologií nebo výstrahy a varování o kritických situacích.

Exkurze bude zaměřena na prohlídku dispečinku a na informace týkající se sledování a řízení dopravy v tunelech v centrální oblasti Prahy.

Exkurze D – Úložiště radioaktivních odpadů Richard

Rozsáhlé podzemí dolů Richard I, II a III táhnoucí se v kopcích nad severočeským městem Litoměřice má bohatou historii, a ne vždy šlo jen o těžbu nerostů. Již od první poloviny 19. století se pod vrchem kopce Bídnice těžil vápenec. Vápencová vrstva v této lokalitě se nachází cca 70 až 80 metrů pod povrchem a má mocnost asi pět metrů. Takto vytvořené prostředí je pro důlní těžbu tohoto nerostu optimální. Proto zde vznikly hned tři samostatné vápencové doly.

V letech 1943−1944 si nacisté kvůli utajení vybrali toto místo pro podzemní tovární výrobu firmy Auto Union A. G. Chemnitz (výroba komponentů a součástek k motorům Maybach − typ HL 230) a koncernu Osram. Stavba výrobních prostor v podzemí dostala krycí jméno Richard.

Od roku 1964 se zde ukládají tzv. institucionální odpady. Tyto odpady vznikají ve zdravotnictví, průmyslu, zemědělství či výzkumu. Jde například o vyřazené radioaktivní zářiče jako požární hlásiče či hladinoměry, dále také kontaminovaná suť, plasty a papír. Úložiště Richard prošlo v minulých letech rekonstrukcí. Jejím cílem bylo zajistit dostatečné ukládací kapacity do budoucna, přičemž dosud nepoužívané prostory úložiště byly upraveny do podoby ukládacích komor a přístupových chodeb. Kapacita ukládacích komor je nyní 12 500 m3. Volné místo je dostačující pro dalších 10 let provozu úložiště.

Exkurze E – Rudolfova štola + stará čistírna odpadních vod

Rudolfova štola je 1102 m dlouhé historické podzemní dílo. Má vejčitý profil, její výška je od 2 do 4 metrů, šířka od 80 do 150 cm. Průměrná teplota uvnitř štoly je cca 11 stupňů. Trasa štoly vede cca 45 metrů pod terénem.

Štola, která od počátku slouží pro napájení rybníků v Královské oboře vodou z Vltavy, byla vybudována v letech 1584–1593 na pokyn císaře Rudolfa II. Stavbou štoly byl pověřen vrchní hormistr Lazar Ercker ze Šrekenfelzu a nápomocen mu byl vrchní důlní měřič Jiří Oeder z Ústí.

Dokončovací práce na štole řídil Erckerův nástupce Van der Vam Kojas. Celé dílo přišlo na 66299 kop grošů. Chodby byly původně v místech, kde nebyla dostatečně pevná skála, podepřeny pouze výdřevou. V letech 1636-1639 byla štola u portálů vyzdívána, později i ve větším rozsahu. V roce 1711 byl po celé její délce vybudován dřevěný chodník. Za doby existence štoly se stěny uvnitř mnohokrát zřítily, a chodba se proto musela pročišťovat. V padesátých letech 20. století bylo dno štoly vydlážděno žlabovkami.

Stará čistírna odpadních vod v Praze – Bubenči je významným dokumentem historie architektury, techniky a vodohospodářství. Byla postavena v letech 1901–1906 jako poslední článek systematické stokové sítě v Praze.

K čištění většiny odpadních vod města Prahy sloužila až do roku 1967, kdy byla nedaleko na Císařském ostrově uvedena do provozu Ústřední čistírna odpadních vod. Projekt kanalizace i návrh technických parametrů čistírny vypracoval stavební inženýr britského původu Sir William Heerlein Lindley.